MooNClan Blog

Během vánočních svátků se na naší politické scéně rozhořela jedna z mnoha žabomyších kauz. Pravda, v tomto případě šlo sociální pojištění placené společnostmi za dobu 6měsíců v roce 2007. Odhadnout ohroženou částku je obtížné nicméně dobový tisk uváděl úderné číslo 100 mld. korun. (čtěte dál…)

Stál jsem na poušti. Slunce pražilo a suchý horký vítr hnal písek do očí. Před mými zraky poskakovala parní lokomotiva, pomalu se šinula vpřed, bez kolejí a dýmu. Nevěřícně jsem na to zíral a přemítal kde jsem a co se to děje. V tom za mnou zašustily kroky. Otočil jsem se a spatřil dívku v bílé přiléhavé kombinéze. Byla docela pěkná tak jsem pro změnu chvíli zíral na ni. Pokynula mi hlavou a já se vrátil pohledem zpět k lokomotivě. Ta se zatím pomalu natočila a zamířila k nám. Tím se odkryla prostá pravda – byl to jen plakát přidělaný k boku koně. Kůň zvolnil a zvedl ocas, aby vypustil pár kobylinců.

(čtěte dál…)

Bylo šeré, kalné ráno. V tomhle oprýskaném pokoji byla ale všechna rána taková, ať se slunce snažilo sebevíc. Jako by ze stěn vystupovala trudnomyslnost a smutek. Pacientovo rozhodnutí se tomu nepoddávat vzalo za své už po pár dnech. Teď se jen protáhl na nepohodlné posteli plné podivných hrbolů v páchnoucí matraci, a pokusil se zachytit rychle mizející sen o útěku za doprovodu kurážné a rajcovní společnice – pacientky. Po pár vteřinách už však ze snu zbyl jen prchavý pocit nenaplnění, takže se znechuceně zachrul pod kousavou dekou a pohlédl na svého spolubydlícího. Ten už dávno nespal a civěl do stropu, jak bylo jeho dobrým zvykem.

(čtěte dál…)

Cesta do historie aneb jak to všechno začalo …

Vynález luku a šípu patří dle moudrých hlav někam do starší doby kamenné, což je zatraceně dlouhá štreka dějinami lidstva. Pokud se nepletu, tak je to cca 50.000 let zpátky a to už prostě málokdo pamatuje. Luk a šíp je tedy jedním z nejstarších sofistikovaných nástrojů na zabíjení. Zajímavostí je, že dle vykopávek se luk a šíp na Americkém kontinentu objevuje až asi v1 tisíciletí před n. l., z čehož by se dalo usuzovat, že první „Američané“ kteří přešli přes vyschlou Beringovu úžinu z Asie do Ameriky v době cca 30.000 let př. n. l., byly v podstatě pacifisté. Nebo naprostí lempli, jichž se jejich kmeny zbavily. Dle historických mudrologů a paměťošťourů se vynález luku a šípu řadí na třetí místo významných objevů a předběhla jej pouze řeč a umění rozdělat oheň. Jak a kdo na tento skvostný vynález přišel sice nikdo nezjistí, ale důležité je, že Američani to nebyli

(čtěte dál…)

Zhluboka dýchám a zvedám sekeru se kterou jsem ještě před chvílí štípal dřevo. Potichu našlapuji a blížím se k rohu rozpadlé budovy, v níž jsem na dnešek nocoval. Srdce začíná mocně bušit a pumpuje adrenalin do žil. Nad hlavou sviští žlutá oblaka a dodávají celé situaci surrealistický nádech. Ve větru kvílí tisíc duší a mě běhá mráz po zádech. Chlupy na pažích se mi ježí jako bodliny.

(čtěte dál…)

Z chodby natřené hráškovou zelení je slyšet klapání podpatků sester a hýkání Veselého Jindry, místního štamgasta. Pacient sedí v polstrovaném křesle před stolem Jeho Výsosti, primáře místního specializovaného oddělení a čeká na své první interview. Upřímně doufá že ten čůrek, co slyší za dveřmi, není děděk v pruhovaném pyžamu močící do konvice s čajem. Přemýšlí, jak se ocitl v tomhle pekle.

(čtěte dál…)

Dneska to pojmeme trochu v humornějším duchu. Pravděpodobnost změny notné části populace v zombíky je mizerná, o to ale zajímavější. Povíme si jak k tomu dojde, co dělat a jaké jsou naše šance. Zjistíme že ta pomalá, mručící a páchnoucí stvoření jsou důstojnější protivník než  by se na první pohled zdálo. A také se nasmějeme u veselých obrázků. To vše v dnešním dílu a ještě mnohem víc!

(čtěte dál…)

Žijete ve městě? Jezdíte MHD? Postáváte ve frontách, proplétáte se ulicemi plných lidí? Výborně, to se bude viru líbit. V podstatě dál už číst ani nemusíte, protože pokud nepatříte mezi genetickou imunitou obdařené štastlivce, nemáte to šanci ustát. No ale vy ostatní pro jistotu čtěte dál:

V podivných exotických zemích kolem rovníku je teplo, dusno, vlhko a přítmí. V humusu pod těžkými korunami stromů se hemží neskutečné množství havěti a zápasí o existenci, zatímco je decimují nejroztodivnější  choroby jaké si ani nedovedeme představit. Nemoci s děsivým procentem úmrtnosti, snadnou přenosností a průběhem jaký raději nepopisují ani autoři hororů.

(čtěte dál…)

Survival je hnutí které se masově rozšířilo v šedesátých letech v USA jako následek obav že studená válka přeroste v sakra horkou. Postižení jedinci si doma opevňovali sklepy, naváželi do nich hromady konzerv, plynových masek, přikrývek a kanystrů na vodu, movitější si tam pořizovali chemické záchody a kdo neměl sklep, mohl si zakoupit malý kryt který si zakopal na zahradu. Jelikož si dotyční jedinci uvědomovali že bude třeba mít plán na déle než týden po dopadu bomb, dali hlavy dohromady se zkušenostmi dobyvatelů divokého západu, ledasjakými skauty a podobnou havětí a začali si sdělovat zkušenosti.

(čtěte dál…)

Jelikož se naše Společenstvo nespokojených rozhodlo jako svůj první počin zakoupit lis na munici, rozhodl jsem se o tomto tématu něco napsat. Proč si vlasně maník jako já pořizuje zbraň, co z toho má a jestli by mu to společnost neměla zakázat.

Když se dáte do hovoru s lidmi jako jsem já, brzy zjistíte že víceméně procházíme stejným vývojem. Žil jsem v rodině kde vlastnictví střelné zbraně bylo běžnou věcí. Strýc jich měl hromadu jakožto myslivec, otec zamlada taky, druhý strýc jakbysmet. Tím pro mě byla překonána největší psychologická bariéra kterou pociťuje běžný civilizovaný člověk, což je představa že pistole je jakýsi démonický předmět který mají jen magoři co chodí střílet vysokou do supermarketů když jim holka dá kopačky. Nikdo z příbuzenstva prostě nestřílel do svých bližních, nějak to nemáme v rodině.

Ještě tak do vojny mě ale ani nenapadlo si něco takového pořizovat. Bohužel, mám divný kamarády. Asi polovina z nich se dala k policii a kolem mě zase začalo běhat plno ozbrojených lidí. A tak to ve mě začalo hlodat. Začal jsem navštěvovat různá fóra a kluby na internetu, a brzy zjistil co a jak je k tomu potřeba. Vybírat si pistoli je koneckonců jako kupovat auto, motorku nebo počítač. Na trhu je k mání spousta značek a ráží všelijakýho designu a nakupování je závislost na kterém se staví fungování naší tržní ekonomiky. Pročítáte diskuze k jednotlivým pro a proti, koukáte na design, protože to je to co v dnešní době prodává.

(čtěte dál…)